Tak to jsme my po 35-ti letech
❤❤❤
Psal se rok 1985.
Po skoro tříleté známosti jsem se musela vdávat. U nás doma žádné velké nadšení nepanovalo. Nastávající nevadil, ale rodičům se nelíbilo, že nemám dostudovanou vysokou školu.
Svatba byla 2. srpna na zámku v Nelahozevsi a cestou na obřad nám přes cestu přeběhli koně.
Prý to přináší štěstí.
Asi ANO, protože vše dobře dopadlo.
Já samozřejmě řádně dostudovala, za půl roku se mi narodil syn a já už dneska můžu říct, že mám 35 let skvělého manžela, se kterým si mám stále co říct.
❤❤❤
P.S. Obyčejný perník jsem klasicky povýšila na svatebně-výroční dort.
Naštěstí Lola nebyla doma.
Jinak by mi asi nedovolila dědouška s babičkou posadit do té hnědé břečky ☺