úterý 4. srpna 2020

Koronavirovou krizi u nás nepřežil jeden obchůdek. 
Majitelka vzdává podnikání. 
A tak všechno zboží dala do velkých slev.
Tahle váza na mě čekala. Dvakrát jsem ji měla v ruce a vždy jsem ji vrátila a odešla domů.  Potřetí už jsem ji odnesla k pokladně a za 81 korun je moje :-)
Jak se líbí vám?





pondělí 3. srpna 2020

P.S. .... jak jsme to včera oslavili.

35 let společného žití to je přece ten pravý důvod k oslavě. Den nám krásně začal, ale ne moc dobře skončil.
Manžel mě pozval na oběd....jojo Řeckoooooo❤.....řecký oběd výborný, korunovaný Pavlovou s malinovým krémem a skleničkou Aperolu.  Pak procházka parkem a výstava Devatero řemesel, desátá bída? ZDE (tady mě nejvíc zaujaly ty krásně propracované hadříčky) a pak tříhodinové courání po Praze. Domů jsme dorazily v podvečer trochu vyhladovění s vidinou pokračování hezkého večera. ❤
Střih. 
Telefon: Máte vytopenou školu. A tak krásné představy nechat doma a prázdniny-neprázdniny ☺ šupajdit  rychle do práce. Když jsem viděla tu spoušť, myslela jsem, že budu brečet. Třídy, místnosti a chodby v suterénu budovy pod vodou, nová tělocvična vyplavená kanálem.  Obvolala jsem všechny ruce a nohy. Našlo se jich hodně a do noci jsme spolu s hasiči gruntovali.  Pak velké díky  všem a mazat do postele. Usnula jsem, ani nevím jak a na nějaké výročí jsem ani nevzdechla.
S obavami vzhlížím vzhůru, protože z nebe pořád ta voda padá a nevypadá to na zdárný konec.


















neděle 2. srpna 2020

Tak to jsme my po 35-ti letech 
❤❤❤



Psal se rok 1985. 
Po skoro tříleté známosti jsem se musela vdávat.  U nás doma žádné velké nadšení nepanovalo. Nastávající nevadil, ale rodičům se nelíbilo, že nemám dostudovanou vysokou školu. 
Svatba byla 2. srpna na zámku v Nelahozevsi a cestou na obřad nám přes cestu přeběhli koně. 
Prý to přináší štěstí. 
Asi ANO, protože vše dobře dopadlo. 
 Já samozřejmě řádně dostudovala, za půl roku se mi narodil syn a já už dneska můžu říct, že mám 35 let skvělého manžela, se kterým si mám stále co říct.
❤❤❤

P.S. Obyčejný perník jsem klasicky povýšila na svatebně-výroční dort. 
Naštěstí Lola nebyla doma. 
Jinak by mi asi nedovolila dědouška s babičkou posadit do té hnědé břečky ☺