Prázdninový režim ❤❤❤

Ten slastný pocit, když zavřete dveře a za nimi necháte všechny pracovní starosti. Letošní rok byl dost náročný (ale který poslední dobou není, že?). Zase mě to posunulo kousek dál....úplně jinam....třeba jsem začala učit cizince češtinu...a to mě moc baví. Zjistila jsem, že se prostě nikdy nenaučím čínsky, vietnamsky atd.☺☺☺

Čeká mě volno a s ním moje oblíbené činnosti: cestování, fotografování (vzpomínky na jedno cvaknutí), zážitky s Lolinkou ❤❤❤, čtení......zrušila jsem předplatné některých časopisů, naopak jsem se zamilovala do LONELY PLANET .... a to ostatní přijde.

Na vysněný cíl jsem se těšila. 

Je tady. 

Začínám plout na prázdninové vlně.

Užívejte si léto plnými doušky.

A pamatujte si, že za pokladem nemusíte vždy jezdit daleko.....❤

P.S. posílám pár kapverdských cvaknutí ☺

Z dovolené si dost často přivážím nějaký suvenýr nebo dáreček, který mi bude připomínat krásné časy.

Koupí se snažím podpořit i místní řemeslníky.

Ani z Kapverd jsem nepřijela s prázdnou a přivezla jsem si taky něco na památku. 

 Perleťové náušnice z mušlí a krystaly soli ze solného jezera. 

A taky dobrou kávu.

Jak to máte vy?

 Taky si něco vozíte domů?

Ostrov Sal protínají pouze tři asfaltové silnice, ostatní místní komunikace jsou pouze šotolinové. 

I my jsme jeli na výlet.

Naším cílem byly tyto zastávky:

1)Murdeira v nádherné zátoce se Lví horou

2) hlavní město Espargos

3) přístav Palmeira

4) Buracona s magickým okem

5) Fata Morgana (poslední foto)

6) salina Pedra de Lume se solným jezírkem

Kapverdy patří mezi nejbezpečnější africké země. Velký problém ale představují pouliční prodavači, kteří sem přišli ze západní Afriky a k turistům se chovají úplně jinak než místní obyvatelé.Čekají poblíž hotelů a vydávají se za průvodce. Jde jim většinou o to, zavést vás do nějakého obchůdku a prodat vám suvenýr.

Místní  lidé jsou uzavřenější a drží se zpátky. Jsou ale milí a přátelští.Zdraví a usmívají se na vás. Veškerý hotelový personál byl na jedničku. Pohostinnost je jejich bohatství. Jsou zvyklí sdílet s ostatními to málo, co mají. Spolu s krásnou přírodou jsou lidé opravdu tím  nejcennějším, co ostrovy mohou nabídnout. Na jejich úsměv jen tak nezapomenete a jejich skromnost a čistota vás  donutí zamyslet se nad způsobem života v naší uspěchané době.

Veřejný život v Santa Marii se odehrává na molu. Muži přiváží pravidelně na lodích ryby a ženy je čistí a prodávají.  Rybářské molo patří k nejrušnějším místům.

Bavillo nás každodenní pozorování rybího trhu pod širým nebem. Je to podívaná, kterou jsme si nemohli nechat ujít.

Naše jarní naplánovaná dovolená skončila ještě dřív než začala. Původní termín odletu byl zrušen kvůli uzemněným letadlům. Hledali jsme nějakou náhradu......nakonec jsme využili poslední volná místa v letadle v jiném termínu.  Let dlouhý. První mezipřistání na Gran Canarii a druhé na ostrově Boa Vista.

Začalo nám 9 dní v ráji na ostrově SAL.

Azurový oceán, nekonečné bílé pláže, větrno, naprostý servis, milí a přátelští lidé, výborné jídlo (ovoce, ryby), letní drinky, káva Mambo, místní život, živá hudba, čistá hlava, odpočinek, pohoda...pro nás velký luxus.

 Vše tak poklidně plynulo, že jsme zapomněli na všední starosti.

Před každou cestou si kupuji cestovatelského průvodce. Všechno si potřebuji načíst, nastudovat. A představte si, že jsem autorku Petru potkala právě tam. Bylo to milé setkání. Žije na Salu 10 let, provdána za Kapverďana. O zdejším životě nám hodně vyprávěla. 

Jednu vadu na kráse pobyt přece jenom měl: odletěla jsem  s vymknutou čéškou....ale zvládla jsem to:-)

Moje aklimatizace probíhá v duchu kapverdského NO STRESS.

Jak vidíte, trvalo mi skoro týden, než jsem napsala další příspěvek.