Další naše cesta ostrovem SAO MIGUEL

 vedla na sever a na západ.

Začali jsme na čajové plantáži, která byla založena roku 1883 (vstup zdarma). Vše jako za starých časů....původní zařízení, ruční třídění...a hlavně vše bez chemie. 

Přivezli jsme domů velké zásoby:-)

A pak: vyhlídky, výhledy, rozhledy, přírodní park, ZOO, města, architektura, církevní stavby, fumaroly ve Furnasu, podmořské sopky.

Na Azory jsme nejeli lenošit, ale cestovat. 

Ostrov SAO MIGUEL jsme procestovali křížem krážem. 

Nejdříve od jihu na západ.

Kolem pastvin plných rozkvetlých koberců hortenzií, na vyhlídky /všude čisté WC, relaxační zóny), obdivovali jsme úžasná jezera, útesy i rozbouřený oceán. 

V podvečer jsme zakotvili na ananasové plantáži, která byla založena v roce 1919 (vstup zdarma). Měli zde 21 skleníků a v každém pěstovali 700  sladkých ananasů.

Ananas vyroste za rok až za rok a půl. ...a boží likér z něho je:-)

AZORY-ostrov SAO MIGUEL

Náročná aklimatizace :-)

Bylo nás 20 a průvodce... a naše cestování začalo dobrodružně.

První let PRAHA-LISABON byl bez problémů. 

Podávalo se chutné jídlo a let byl krásný, poklidný, venku slunečno bez mraků. Okolo 23 hodiny jsme přistáli.

Další let měl být za 45 minut.  Sedm účastníků včetně průvodce zjistili, že pro ně není místo v letadle. Místní letecká společnost prostě jednoduše prodala více letenek než bylo sedadel a očekávala, že někdo nepřijde. Přišli všichni a ještě někdo navíc. Část skupiny musela zůstat na přenocování v Lisabonu (jejich odlet nakonec byl až za 2 dny!!!!)

Drama pokračovalo v letadle. 

 Letadlo se postupně zaplňovalo a někteří cestující zjistili, že jim někdo sedí na jejich místě a že si nemají kam sednout. Nikdo nechtěl opustit letadlo. Musel zasáhnout letištní personál a nakonec i kapitán letadla, která pohrozil policií.

 Další dva 2  z naší výpravy museli vystoupit.

Měli jsme namále i my. Pro nás ale vše dobře dopadlo.  Zažili jsme opět příjemný let a okolo 4 hodiny jsme přistáli na ostrově SAO MIGUEL v hlavním městě celého souostroví 

PONTA DELGADA. 

Žije zde 70 tisíc lidí.
.... a někteří bohužel bez kufrů :-(