Ukládám si zde ještě pár fotografií z hlavního města a z nádherné pláže ESTORIL. Pokud procházíte centrem města, vidíte tyto záběry-starý přístav, potulné psy, zbytky koloniální architektury, tržiště a prodejce suvenýrů, spoustu rozbořených domů a kostel Śanta Isabel. A na kraji města se před vámi objeví tyrkysová nádhera .
Život místních obyvatel není vůbec lehký. Na celém ostrově není pitná voda-dováží se. Ostrov je suchý, takže veškeré potraviny a výrobky se musí dovážet a tím se 2x-3x znásobuje jejich cena. Moc obchodů tu neuvidíte. Nachází se zde 7 vesnic a 4 hotelové resorty. Malé letiště pojme denně 4-5 letadel. Veřejná doprava zde neexistuje, pouze se zde provozuje taxi služba. Benzinové pumpy jsou jen 2 a obě jsou v hlavním městě-tudíž si lidé musí dělat zásoby. Na ostrově je jedna škola základní a jedna střední. Kdo chce dále studovat, musí Kapverdy opustit. Velký problém je se zdravotnictvím. Je zde jedno zdravotní středisko-bez rentgenu, bez chirurgie, Pacienti jsou převáženi dopravním letadlem do Senegalu nebo pokud mají evropské zdravotní pojištění, pak mohou být převezeny na Kanárské ostrovy. Těhotné ženy měsíc před porodem jedou odrodit na jiný ostrov. Pokud rodí předčasně, je to boj o jejich život i o život dítěte. Tak jsem si zase říkala, jak se tu u nás máme dobře a přesto jsme stále nespokojení a "remcáme", když např. čekáme hoďku či dvě u Mudr. Kapverďané působí vesele, spokojeně, šťastně, stále se usmívají, zpívají, tančí. Máte pocit, že je snad nic netrápí. Jsou mílí, pohostinní. Pro turisty by udělali první poslední.
