Můj zrak už není jako zamlada. Ale je to asi jen můj pocit-očař je totiž jiného názoru. Šla jsem na vyšetření zraku s tím, že si přinesu domů papír na brýle....a nic. Prý je ještě nepotřebuji.
Bohužel realita je jiná-ráno a večer mi trvá dost dlouho než zaostřím a malá písmena už prostě nepřečtu. Tak jsem začala pátrat po lupě.
Manžel objevil tenhle poklad ve slevách...který doputoval až z daleké Indie. Hned jsem věděla, že bude lupa naše. A nejenom jako moje kamarádka na čtení, ale též jako ozdoba našeho stolu.
